Povodně na Kozmické ulici v Darkovičkách nejsou žádnou novinkou ani jevem, který by se stal jen jednou. Můžeme odhadovat, kdy se tento lokální jev prvně objevil.  Víme však s jistotou, že v 70. letech 20. století byly povodně na této ulici několikrát (viz Kronika místního výboru Darkovičky).  Co však tento jev zapříčiňuje a umocňuje, je systém zemědělského hospodaření po kolektivizaci zemědělství.

Kolektivizací zemědělství zmizely malá drobná políčka s mezemi. Zmizela i pestrost pěstovaných druhů v této lokalitě. Holé plochy či plochy s jedním druhem plodiny tento jev umocňují.  Dalším aspektem je v některých místech orba až na samý kraj příkopy.

Tento jev se může v kombinaci s měnícím se klimatem vyskytovat častěji, než doposud. Za posledních 50 let se povodně vyskytly vícekrát, než máme prstů na obou rukách. Jaké řešení se však za 50 let našlo? Vlastníci půdy, hospodařící zemědělci, ale ani město Hlučín nevyvinulo žádnou aktivitu k tomu, aby možnost povodní eliminovalo. Někdy se vyskytla snaha osetí částí polnosti u konce ulice jinou než širokořádkovou plodinou, avšak není to každý rok.

 Důsledky povodní jsou zatopené sklepy či přízemní patra domů, bahno na cestách a permanentní naštvání těch, které povodeň postihuje. Dalším velkým důsledkem povodní je eroze půdy, ornice, která se zde tvořila tisíce let. Ta je povodněmi permanentně odnášena do ztracena. Být dobrým zemědělcem, nemohl bych k tomu přece nečinně přihlížet. Dobří zemědělci nám však chybí.

Řešení nemusí být nákladné, např. ve výstavbě poldru. Řešení mohou být i jiné a účinnější. Poldr nám sice zachytí množství vody, avšak ornice jako taková je stále z polí splachována. Být vlastníkem půdy, obával bych se, že má půda ztratí to, co jí dělá půdou. Stane se tak půdou bezcennou- Chybí nám odpovědní vlastníci půdy. Chybí nám město, které by se stalo nositelem této myšlenky a zprostředkovatelem změn-

 Řešením totiž mohou být

Organizační opatření – spočívají ve změně tvaru pozemku, jeho velikosti a polohy vzhledem ke svahu), případně ve změně druhu pozemku (změny mezi režimy orná půda, trvalý travní porost, zalesněná půda atp.) (Janeček, 2008). Pozemky by měly být orientovány tak, aby delší strana ležela ve směru rovnoběžném s vrstevnicemi. Plodiny by měly být na pozemcích rozmisťovány s ohledem na jeho sklonitost. Širokořádkové plodiny jako je kukuřice, brambory nebo cukrová řepa, by měly být z pěstování na svažitých pozemcích zcela vyňaty, nebo pěstovány ve vrstevnicových pásech s víceletými pícninami. (Janeček, 2012)

Janeček (2012) vytváří škálu běžně pěstovaných plodin podle jejich protierozní účinnosti (od nejvyšší účinnosti po nejnižší):

travní porosty – jetel – vojtěška – ozimá obilnina – jarní obilnina – ozim

Agrotechnická opatření míří především na zlepšení vsakovací kapacity půdy a omezení doby, kdy je ponechána bez pokryvu (v době, kdy pěstovaná plodina ještě dostatečně nevyrostla, nebo po celou dobu pěstování v případě širokořádkových plodin) (Janeček, 2012). Patří sem nejrůznější půdoochranné technologie zpracování půdy, od omezené orby po vrstevnicové obdělávání nebo hrázkování (přerušování meziřádku u širokořádkových plodin tak, aby se voda tekoucí meziřádkem kumulovala a měla čas infiltrovat). (Janeček, 2008). Zakrytí povrchu napomáhají opatření jako je mulčování, ponechávání strniska nebo posklizňových zbytků, nebo střídání pásů plodin s různou dobou setí a sklizně (Vlček, 2015).

(Stavebně-)technická opatření jsou využívána v případech, kdy se snížení eroze nepodařilo dosáhnout organizačními ani agrotechnickými opatřeními. Cílí na vyrovnání sklonu svahu (pomocí mezí nebo teras) a na zpomalování povrchového odtoku tak, aby bylo půdě dovolenou sedimentovat a voda mohla být bezpečně odvedena (zatravněné údolnice, příkopy, průlehy, hrázkami nebo nádržemi). Terénní urovnávky se doporučují pouze na dostatečně hlubokých půdách. (Janeček, 2008)

Zavedení řady z těchto opatření je podporováno Evropskou unií (především skrze Společnou zemědělskou politiku, dále SZP) i českou vládou (v první řadě Ministerstvo zemědělství ČR, krom toho částečně též Ministerstvo životního prostředí ČR). Nástrojem jsou především povinná nařízení (především zákon 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu a jeho pozměňovací zákon 41/2015 Sb.) a opatření podmiňujících získání základních dotací umožňujících provoz zemědělského podniku (standardy DZES – Dobrý zemědělský a environmentální stav půdy, dříve i u nás zaveden pod anglickou zkratkou GAEC).

http://eagri.cz/public/web/file/132436/Prirucka_ochrany_proti_vodni_erozi.pdf

Z výše dostupných citací z odborné literatury či metodiky ministerstva zemědělství můžeme vidět, že řešení existují. Jsou na ně i dotační tituly. Jenže se musí chtít!

Spolek Žít s krajinou začal na nemovitostech Aleny a Petra Gliwitzkého uplatňovat organizační a agrotechnická opatření, aby tím posílil ochranu krajiny před vodní a větrnou erozí. Tím se sice sníží ekonomický výnos z pozemku, ale Vezmeme-li v úvahu platby za propachtování těchto pozemků k majitelům půdy k výnosu z těchto pozemků, dostáváme se do poměru 1:25. Jsem rád, že se zde najdou vlastníci půdy, kterým nejde jen o zisk, ale myslí i ale na udržitelnost hospodaření. Sláva jim!